Sekundární úložiště slouží k trvalému uchování dat (operační systém, aplikace, dokumenty) i po vypnutí počítače. V současnosti se v IT setkáváme se dvěma technologiemi, které fungují na zcela odlišných fyzikálních principech: mechanické HDD a elektronické SSD.

HDD je tradiční magnetické úložiště, které se používá od 50. let 20. století. Data se zapisují na rotující plotny pomocí pohyblivých čtecích hlav.

• Princip: Podobá se gramofonu. Plotny se točí (obvykle 5400 nebo 7200 ot./min) a hlavy se musí fyzicky přesunout nad místo, kde jsou data uložena.
• Výhody: Nízká cena za velkou kapacitu (ideální pro servery a archivy dat).
• Nevýhody: Nízká rychlost, hlučnost, náchylnost k mechanickému poškození (pád počítače za chodu může zničit data).

SSD neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Data jsou ukládána do flash paměti (podobně jako u USB flash disků, ale s mnohem vyšší rychlostí a životností).

• Princip: Data jsou uložena v polovodičových buňkách. Přístup k datům je téměř okamžitý, protože se nemusí čekat na žádný mechanický pohyb.
• Výhody: Extrémní rychlost, ticho, odolnost proti nárazům, malé rozměry.
• Nevýhody: Vyšší cena za GB, omezený počet přepisů buněk (u moderních disků však již dostatečný pro běžné používání).

Dnes již SSD nekupujeme jen jako „krabičky“, ale i jako malé karty:

• SATA (2.5„): Starší formát, vypadá jako menší pevný disk. Rychlost je omezena na cca 550 MB/s.
• M.2 NVMe: Moderní formát (vypadá jako „žvýkačka“). Vkládá se přímo do základní desky a využívá sběrnici PCIe, což umožňuje rychlosti v řádech GB/s.

• SSD: Je dnes povinností pro operační systém a programy. Bez SSD bude i nejvýkonnější procesor pracovat pomalu, protože bude neustále čekat na data z disku.
• HDD: Stále dává smysl jako levné velkokapacitní úložiště pro filmy, fotky, zálohy nebo v datových centrech.

Související články:

• Operační paměť RAM
• Základní deska a sběrnice
• Souborové systémy (NTFS, FAT32, ext4)

Tagy: hw hardware ssd hdd storage nvme