UART není komunikační protokol jako takový, ale fyzický obvod (mikročip) nebo integrovaná součást mikrokontroléru, která slouží k sériové komunikaci. Umožňuje převod dat mezi paralelní formou (používanou uvnitř procesoru) a sériovou formou (přenos po jednotlivých bitech přes vodič).
Označení asynchronní znamená, že rozhraní nepoužívá sdílený hodinový signál pro synchronizaci odesílatele a příjemce. Místo toho se oba konce musí předem shodnout na rychlosti přenosu (tzv. Baud rate).
Komunikace probíhá obvykle pomocí dvou datových vodičů:
Naše IT Podpora využívá UART jako „poslední záchranu“. Pokud server nebo switch v rámci naší WAN přestane odpovídat přes síť, lze se k němu připojit přímo přes servisní UART piny na základní desce a sledovat výpis bootování (tzv. sériová konzole).
Náš Vývojový tým používá UART pro ladění kódu v IoT senzorech. Přes UART odesílá zařízení textové zprávy (v kódování UTF-8) o svém stavu do vývojářského počítače.
Mnoho našich bezdrátových modulů (např. pro WLAN nebo GPS) komunikuje s hlavní řídicí jednotkou právě přes rozhraní UART.
Protože UART nemá hodiny, každý bajt dat je „zabalen“ do rámce:
1. **Start bit:** Signalizuje příjemci, že začíná přenos. 2. **Data (5–9 bitů):** Samotná informace (obvykle 1 bajt). 3. **Paritní bit:** Volitelná kontrola chyb (v našem **[[VPC]]** standardně nepoužíváme). 4. **Stop bit:** Ukončení rámce.
Aby spojení fungovalo, musí být obě strany nastaveny identicky. Standardní konfigurace v naší firmě je 115200 8N1:
V rámci kybernetické bezpečnosti představuje UART specifické riziko:
Upozornění pro techniky: Při připojování k UART rozhraní vždy ověřte napěťovou logiku (3.3V vs 5V). Připojení 5V převodníku k 3.3V zařízení může trvale poškodit procesor a vést k nutnosti výměny celého kusu hardwaru.
— Související stránky: ZIF, IT Podpora, Vývojový tým, IoT zařízení, USB, WAN, Kybernetická bezpečnost, UTF