Partition je vyhrazená oblast na disku, která je definována v tabulce oddílů. Rozdělení disku je prvním krokem po zakoupení nového úložiště – dříve než na něj lze nainstalovat souborový systém a ukládat data, musí existovat alespoň jeden oddíl.
Existuje několik praktických důvodů, proč nemít celý disk jako jeden velký celek:
Informace o tom, kde oddíly začínají a končí, jsou uloženy na začátku disku v tzv. tabulce oddílů. Existují dva hlavní standardy:
| Vlastnost | MBR (Master Boot Record) | GPT (GUID Partition Table) |
|---|---|---|
| Stáří | Starší standard (od 80. let). | Moderní standard (součást UEFI). |
| Max. velikost disku | 2 TB. | Až 9,4 ZB (Zettabajty). |
| Max. počet oddílů | 4 primární oddíly. | Prakticky neomezené (typicky 128). |
| Odolnost | Nízká (jedna tabulka na začátku). | Vysoká (obsahuje záložní kopie tabulky). |
U staršího schématu MBR se setkáváme se specifickým dělením, které obcházelo limit čtyř oddílů:
1. **Primární oddíl:** Může jich být maximálně 4. Z tohoto oddílu se obvykle spouští (bootuje) systém. 2. **Rozšířený oddíl (Extended):** Jeden z primárních oddílů lze označit jako rozšířený. Sám o sobě neobsahuje data. 3. **Logický oddíl:** Vytváří se uvnitř rozšířeného oddílu. Těchto oddílů může být libovolné množství.
V moderním standardu GPT tato složitost odpadá, protože všechny oddíly jsou rovnocenné.
Změna velikosti nebo mazání oddílů je riziková operace, při které může dojít ke ztrátě dat. K těmto účelům slouží nástroje:
Související pojmy: Filesystem, Formátování, Root, MBR, GPT, SSD, HDD, Dual-boot.