CPU je hlavní procesor počítače, který interpretuje a vykonává instrukce obsažené v softwaru. V moderních systémech se jedná o malý křemíkový čip (mikroprocesor) umístěný v patici základní desky.
Každý moderní procesor se skládá z několika klíčových modulů:
Procesor pracuje v neustálém cyklu, který se opakuje miliardkrát za sekundu:
1. **Fetch (Načtení):** CU načte instrukci z operační paměti (RAM) na základě adresy v čítači programu. 2. **Decode (Dekódování):** CU přeloží instrukci na signály, kterým rozumí hardware. 3. **Execute (Provedení):** ALU provede výpočet nebo dojde k přesunu dat. 4. **Store (Uložení):** Výsledek je zapsán zpět do registru nebo paměti.
Dnešní CPU obsahují více samostatných výpočetních jednotek (jader) na jednom čipu. To umožňuje paralelní zpracování úloh – zatímco jedno jádro renderuje video, druhé obsluhuje prohlížeč.
Technika, která umožňuje procesoru začít pracovat na další instrukci dříve, než dokončí tu předchozí (podobně jako u montážní linky v továrně).
Definují „jazyk“, kterému procesor rozumí.
| Parametr | Popis |
|---|---|
| Taktovací frekvence | Počet cyklů za sekundu (měřeno v GHz). Vyšší neznamená vždy vyšší výkon. |
| IPC (Instructions Per Cycle) | Kolik instrukcí procesor stihne za jeden cyklus. Klíč k reálnému výkonu. |
| TDP (Thermal Design Power) | Maximální tepelný výkon, který musí chlazení odvést (ve Wattech). |
| Výrobní proces | Velikost tranzistorů (např. 5nm, 7nm). Čím menší, tím je CPU efektivnější. |
—
Vztah k softwaru: Programy napsané v jazycích jako C++ nebo Assembly Language komunikují s CPU přímo nebo přes tenkou vrstvu knihoven jako glibc, což umožňuje maximální využití jeho výkonu.
Související: I/O, Assembly Language, Linux, GPU