BIOS (Basic Input/Output System) a UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) tvoří rozhraní mezi hardwarem počítače a operačním systémem. Bez tohoto firmware by procesor nevěděl, jak komunikovat s pamětí, diskem nebo klávesnicí, a počítač by nezačal startovat.
BIOS vznikl v 70. letech pro počítače IBM PC. Je uložen v paměti typu ROM nebo Flash na základní desce.
UEFI je moderní náhrada BIOSu, která řeší všechna jeho omezení. Dnes jím disponují téměř všechny nové počítače.
| Vlastnost | BIOS | UEFI |
|---|---|---|
| Maximální disk | 2,2 TB | 9,4 ZB |
| Režim procesoru | 16-bit | 32-bit nebo 64-bit |
| Zavádění OS | MBR (omezené) | GPT (flexibilní) |
| Bezpečnost | Žádná | Secure Boot |
| Uživatelské prostředí | Textové | Grafické |
Proces od zapnutí po načtení jádra probíhá následovně:
1. **Napájení:** Zdroj vyšle signál "Power Good". 2. **Inicializace:** CPU načte kód z čipu BIOS/UEFI. 3. **POST:** Proběhne kontrola hardwaru. 4. **Hledání zavaděče:** Firmware prohledá nastavená zařízení (SSD, USB) a hledá zavaděč systému (např. GRUB pro Linux nebo Windows Boot Manager). 5. **Předání řízení:** Firmware se "uspí" a vládu přebírá operační systém a jeho [[ovladac|ovladače]].
Mnoho systémů s UEFI obsahuje funkci CSM. Ta umožňuje UEFI emulovat starý BIOS, aby bylo možné na moderním hardwaru spustit starší operační systémy, které UEFI nepodporují.
Související pojmy: Hardware, CPU, RAM, Ovladač, Rootkit, Linux Kernel, SSD.