Obsah

Audio Kodeky

Audio kodek je algoritmus sloužící k zakódování (kompresi) a dekódování (přehrávání) digitálního zvukového proudu. Bez kodeků by digitální hudba zabírala obrovské množství místa – například jedna minuta nekomprimovaného zvuku v CD kvalitě vyžaduje přibližně 10 MB dat.

Kodeky se dělí do dvou hlavních kategorií podle toho, zda při procesu komprese dochází ke ztrátě informací.

1. Ztrátové kodeky (Lossy)

Tyto kodeky využívají nedokonalostí lidského sluchu (psychoakustiky) a odstraňují data, která člověk pravděpodobně neuslyší. Výsledkem je velmi malý soubor, ale původní data nelze nikdy 100% obnovit.

2. Bezztrátová komprese (Lossless)

Fungují podobně jako archiv ZIP. Data jsou zmenšena (typicky na 50–70 %), ale po dekódování jsou bitově identická s originálem.

3. Nekomprimované formáty

Technicky nejde o kodeky v pravém slova smyslu (protože neprobíhá komprese), ale o syrové uložení dat v PCM formátu.

Srovnávací tabulka

Kategorie Kodek Typické použití Výhoda
Ztrátový AAC Streaming, mobilní telefony Skvělý poměr kvalita/velikost
Ztrátový Opus Internetové volání, hry Extrémně nízké zpoždění
Bezztrátový FLAC Audiofilský poslech, archivace Žádná ztráta kvality, open-source
Nekomprimovaný WAV Studiová práce, střih videa Nulová zátěž CPU při práci

Bitrate a VBR vs. CBR

U kodeků se často setkáváme s nastavením datového toku (Bitrate):

Doporučení: Pro běžné ukládání hudby v mobilu je dnes ideální volbou AAC (256 kbps) nebo Opus. Pro domácí Hi-Fi knihovnu je standardem FLAC. Formátu MP3 se raději vyhněte, pokud jej nevyžaduje starší hardware (např. autorádio).

Viz také: MP3, FLAC, ID3 Tagy, Vzorkovací frekvence