Audio kodek je algoritmus sloužící k zakódování (kompresi) a dekódování (přehrávání) digitálního zvukového proudu. Bez kodeků by digitální hudba zabírala obrovské množství místa – například jedna minuta nekomprimovaného zvuku v CD kvalitě vyžaduje přibližně 10 MB dat.
Kodeky se dělí do dvou hlavních kategorií podle toho, zda při procesu komprese dochází ke ztrátě informací.
Tyto kodeky využívají nedokonalostí lidského sluchu (psychoakustiky) a odstraňují data, která člověk pravděpodobně neuslyší. Výsledkem je velmi malý soubor, ale původní data nelze nikdy 100% obnovit.
Fungují podobně jako archiv ZIP. Data jsou zmenšena (typicky na 50–70 %), ale po dekódování jsou bitově identická s originálem.
Technicky nejde o kodeky v pravém slova smyslu (protože neprobíhá komprese), ale o syrové uložení dat v PCM formátu.
| Kategorie | Kodek | Typické použití | Výhoda |
|---|---|---|---|
| Ztrátový | AAC | Streaming, mobilní telefony | Skvělý poměr kvalita/velikost |
| Ztrátový | Opus | Internetové volání, hry | Extrémně nízké zpoždění |
| Bezztrátový | FLAC | Audiofilský poslech, archivace | Žádná ztráta kvality, open-source |
| Nekomprimovaný | WAV | Studiová práce, střih videa | Nulová zátěž CPU při práci |
U kodeků se často setkáváme s nastavením datového toku (Bitrate):
Doporučení: Pro běžné ukládání hudby v mobilu je dnes ideální volbou AAC (256 kbps) nebo Opus. Pro domácí Hi-Fi knihovnu je standardem FLAC. Formátu MP3 se raději vyhněte, pokud jej nevyžaduje starší hardware (např. autorádio).
— Viz také: MP3, FLAC, ID3 Tagy, Vzorkovací frekvence